Proč to tak je?
… Ženy blízké mrtvému od věku dvanácti let si nechají amputovat prst až ke druhému článku. Drsný rituál odsekávání prstů iki palin je nekompromisní. Začíná se malíčkem, celý zůstává palec, případně první dva prsty jedné ruky. S novým úmrtím bude dívka o další článek prstu kratší. Operace se provádí “odborně”. Amputace probíhá za plného vědomí, k otupení nepomůže alkohol, který zde neznají. Místní anestezie má zvláštní pojetí. Nejdříve se pevně ováže paže nad loktem, potom ženu uchopí za předloktí a prudce jí udeří loktem o kámen. Trefa do brňavky znecitliví nervy v prstech a krátce umrtví ruku. Ruka se přidrží na kameni a “sekáč odborník” kamennou teslicí jedním rozmachem odsekne jeden nebo dva prsty u prvního kloubu. Krvácející zbytek prstu se zabalí do léčivých bylin, převáže hojivými lupeny a vše zakryje banánový list omotaný šlahouny. Po zbytek dne sedí dívka tiše v šoku s poraněnou rukou vzhůru, aby začalo hojení. I tři dívky najednou přijdou na pohřbu o jeden či dva prsty. Obřadem prochází opakovaně.
Dani říkají, že odsekávání je nutné pro utišení duchů. Ženy i přesto zvládají dělat velmi jemné práce. Krutý zvyk již indonéská vláda zakázala, nicméně ruce žen žalují.
Více zajímavostí se dozvíte na výstavě v Brně v Paláci šlechtičen nebo v knize Tamtamy času.
