Pestrá Indonésie
Indonésie je nejrozsáhlejší ostrovní říše sedmnácti tisíc ostrovů a ostrůvků s odlišnými zvyky a tradicemi. Na ostrově Nová Guinea žije na 270 etnik, které hovoří celkem sedmi sty jazyky. Jde o nejbohatší jazykovou diverzitu světa! Na nevelké Jávě je pestrý náboženský mix. Nedaleko největší buddhistické stupy světa Bohorudur leží hinduistický Prambanan. Yogyakarta má sultánské kratony vlivných vládců. Pompézní mešita Istiqlal je baštou islámu, animistické kmeny Badui velkou tajenkou. Barevné chrámy taoismu i konfucionalismu mají pece na spalování hříchů, k nebi šplhají věže křesťanských kostelů. Na dalších ostrovech jsou Dajakové, Batakové, Toradžové, Bugis, Mentavajci… Jak se Babylon různých kultur domluví? Protože chyběl společný jazyk, indonéský kolos přebral řeč nejbližšího souseda. Malajština je odzkoušena směsicí národností, bahasa se stává mostem mezi indonéskými ostrovy. Všichni mluví novou řečí, i Západní Papua s animismem. Latinské anima prozrazuje duši. Lidé doby kamenné se pojí s většinovým islámem!
Největším bohatstvím Indonésie je její neuvěřitelná různorodost. Na Sumatře žijí nosorožci, sloni i tygři. Přes leopardy Jávy spěje fauna východu až ke klokanům. Sir Alfred Wallace si všimnul změn za ostrovem Lombok. Walaceova linie zahrnující Sulawesi, Moluky a Nusa Tenggara odděluje dva biologické světy. Na západě mostu kontinentů je Asie, na východě Austrálie. Nová Guinea má největší neporušenou džungli světa. Roste zde 10 000 druhů rostlin a 2 770 orchidejí. 860 ptačích druhů je největším množstvím na světě (45 % je endemických). Prvenství má ostrov i ve výskytu motýlů – 500 druhů. Je zde nejbohatší koncentrace rostlin a nejvíce druhů zvířat na světě. Ze 175 savců se většina jinde nevyskytuje. Někteří jsou krásní, jiní zvláštní.
Nejpozoruhodnějším ostrovem je Nová Guinea, která je po Grónsku druhým největším ostrovem světa. Bůh ji prý stvořil až poslední den, když už hodně spěchal. Z narychlo smíchaného materiálu vznikla pod unavenýma rukama nepřehledná směsice hor, údolí, jezer a bažin spolu s tropickou vegetací a klimatem téměř nesnesitelným pro člověka. Pokusy o přivlastnění ostrova byly dlouho neúspěšné pro respekt z domorodců. Až roku 1828 Holanďané anektovali západní část a nazvali ji Nizozemská Nová Guinea. Severovýchod ostrova zabrali v roce 1885 Němci a dali mu název Země císaře Viléma. Jihovýchod si přivlastnila Anglie, později Austrálie pod názvem Australské území Papua. V roce 1975 získává pravá polovina ostrova nezávislost, vyhlášen je samostatný stát Papua Nová Guinea. Západní část předali Holanďané v roce 1962 Indonésii. Nové území se stává dvacátou šestou indonéskou provincií.
Navštivte Indonésii bez nákladů na letenku! Výstava Tajemná Indonésie vám přiblíží pestrost destinace.
